Sbírka poezie současného básníka a výtvarníka obsahuje verše, které nacházejí svou inspiraci v nejhlubším místě zemského povrchu. Pro Michala Matzenauera byl Mariánský příkop vždy poněkud tajemnou a fascinující výzvou. Výzvou v tom smyslu, že toto hluboké podmořské údolí v sobě nese prvky neprobádanosti, že skrývá něco, co nelze odhalit, co nás nutí uvažovat o tom, co mnohdy přesahuje hranice lidského chápání. I z tohoto důvodu je pro básníka Mariánský příkop prostorem pro sny, mýtickým místem pro duše utonulých či zapomenuté bohy i symbolickou plochou, na níž se můžete setkat s podivnými bytostmi, s lidmi v neobvyklých situacích nebo dokonce i s dějinnými momentkami. Vedle těchto základních motivů srší autorova poezie bohatou nápaditostí, neotřelou fantaskností i sžíravou ironií, neboť hloupost a nadutost současného člověka je vlastně neomezená, takže často proniká až na dno Mariánského příkopu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze