Kronika jihočeské rodiny zabírá období od roku 1900 až do 90. let 20. století a na osudu jednotlivých generací ukazuje všechny zásadní společenské změny. Autor, jindřichohradecký rodák, filozof a profesor přírodních věd, vychází z prostředí a důvěrné znalosti rodného kraje a z tohoto pohledu nabízí obraz života na jihočeském maloměstě v průběhu tří generací. Osobitým stylem líčí celkem všední osud rodiny maloměstského krejčího, zakladatele rodu, v němž určujícím elementem byly odjakživa většinou ženy. Rodina žije stejně jako její sousedé, společenské změny je sice přímo dramaticky nezasahují, jejich dozvuky se však na jejich životě odrážejí. Rodina se rozrůstá, přežívá s většími či menšími šrámy všechny politické změny v průběhu století, a jako taková je v autorově podání charakteristickým obrazem všedního údělu člověka, unášeného dějinami. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze