Počet záznamů: 1
Vogl, Jiří, 1912-1993 - Autor
První vydání - 174 stran : ilustrace ; 18 cm
ISBN 978-80-88268-15-4
Tah ;
Mano, Petr, - Autor Starý, Milan, - Ilustrátor
Vogl, Jiří, 1912-1993 Mano, Petr, 1961- Rybák, Josef, 1904-1992
20.-21. století
čeští spisovatelé každodenní život
Písek (Česko)
české prózy korespondence vzpomínkySignatura C 386.393 Title statement Penziopolis : dva dopisy o jednom městě / Jiří Vogl, Petr Mano ; ilustrace Milan Starý Main entry-name Vogl, Jiří, 1912-1993 (Author) Edition statement První vydání Publication Praha : 65. pole, 2019 Phys.des. 174 stran : ilustrace ; 18 cm ISBN 978-80-88268-15-4 National bibl. num. cnb003061827 Edition Tah ; 12 Internal Bibliographies/Indexes Note Obsahuje bibliografii Another responsib. Mano, Petr, 1961- (Author)
Starý, Milan, 1970- (Illustrator)
Subj. Headings Vogl, Jiří, 1912-1993 * Mano, Petr, 1961- * Rybák, Josef, 1904-1992 * 20.-21. století * čeští spisovatelé - 20.-21. století * každodenní život - Česko - 20.-21. století * Písek (Česko) Form, Genre české prózy * korespondence * vzpomínky Conspect 821.162.3-3 - Česká próza UDC 821.162.3-3 , 821.162.3-051 , 316.728 , (437.319) , (0:82-3) , (0:82-6) , (0:82-94) Country Česko Language čeština Document kind BOOKS Jiří Vogl v dopise adresovaném Josefu Rybákovi vzpomíná na Písek svého dětství a mládí ve 20. a 30. letech 20. století. Vykresluje živé město se svéráznými obyvateli a jedinečnou atmosférou. Jeho poutavý a poetický styl, okořeněný ironií a humorem, udělal z dopisu pamětníka – už tak unikátního dokumentu – pozoruhodné literární dílo.Petr Mano jím byl téměř padesát let po jeho vzniku okouzlen natolik, že se rozhodl Jiřímu Voglovi odepsat a vylíčit mu totéž město, jak ho poznal od 80. let až do současnosti. Když se baráky kolem řeky proměnily během jediného roku v troudnou suť, zmizeli potkani spolu s nimi. Rychlost, s níž se ztratili, překvapila každého. Jako kluci jsme rozvaliny prolézali, ale nevzpomínám si, že bychom nějakého spatřili. Zato jsme mezi obnaženými, popraskanými stěnami, stále ještě ozdobenými tapetou opršených válečků a šablon, slýchali občas tiché hlasy těch, co v ulici žili a umírali. Chlupodravce Kašpara, starého trubače Kubišty, opilce Fika nebo jednonohé Otýlie Šnoblochové, vyučující v odpoledních hodinách hře na klavír. Osamocené tóny, vydolované v potu tváře dětskými prsty z dlouhé klávesnice, poletovaly nad hladinou řeky jako jiřičky chytající hmyz. Zdroj anotace: Web obalkyknih.czNačítání…
Počet záznamů: 1