Básnická sbírka, volně navazující na sutorčinu prvotinu "Poskládaná slova", vydanou roku 2009. Ivana Prokopová nepíše své básně s programovým nasazením, věnuje se jim spíše ve chvílích volna a odpočinku, kdy intenzivně vnímá svět kolem sebe s jeho drobnými detaily. Ve svých verších především vyjadřuje vztah k rodině, k lidem, které potkává a k přírodě, která se pro ni stává jednou z největších inspirátorek. Tímto způsobem tak vzniká poetické pásmo s velkým citovým zaujetím, jež v sobě navíc skrývá i okamžiky přemítání nad životem, nad každodenními situacemi, nad poklidným tempem lidského bytí, dávajícím prostor pro zachycení jemných a křehkých reflexí. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz