Německý politický ekonom konkrétně rozebírá v 8 kapitolách, jak se v tvorbě mistrů světového písemnictví projevuje hospodářská základna a společenské zřízení, v němž žili. Pojednáno je tak o Shakespearovi jako dramatikovi měšťanstva v období přechodu od feudalismu ke kapitalismu, o Molièrovi jako básníku absolutistického feudalismu, o protikladech kapitalistické společnosti odhalovaných Balzacem, o Goethově postoji ke kupci a obchodu, o Gorkém jako básníku osvobození lidí lidmi, o Fontanovi, Bastiatovi, Baconovi, Popeovi, Defoeovi a dalších.