Z bohaté vědecké, pedagogické a publikační činnosti Otakara Hostinského (1847-1910), zakladatele moderní české vědy o umění, "průkopníka hlubšího a věcnějšího myšlení o umění u nás, věnuje Zdeněk Nejedlý pozornost zejména jedné, nejdůležitější stránce, jež byla vyvolána naléhavou potřebou tehdejšího našeho kulturního života: boji o Smetanu. Proti Smetanovým odpůrcům, kteří vytýkali tomuto nejčeštějšímu umělci závislost na cizích vzorech, dokazoval Hostinský, že "národní umění nejen nemusí, ale ani nemá být v rozporu se světovostí, a že tudíž Smetanova velikost nejen nepřekáží, nýbrž naopak je největší silou a ozdobou jeho českosti". V závěrečné kapitole své monografie nastiňuje Zdeněk Nejedlý lidský profil Otakara Hostinského, člověka "povahy čisté nade všechny křišťály, jemné až do něžnosti i zase krásně vřelé, ano ohnivé, že přímo zapalovala", a zdůrazňuje znovu jeho velkou zásluhu, že totiž "naše obecenstvo i vůbec naše lidi naučil vnímat umění".