Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů. Mladý polský historik Maciej Górny v knize Mezi Marxem a Palackým zvolil jinou cestu a položil si otázku, jak se česká oficiální marxistická historiografie vyrovnávala s dědictvím svých předchůdců a s celou nacionálně liberální koncepcí českých dějin, zformulovanou během 19. století. Přesnější označení by ale bylo historiografie „oficiální“, „komunistická“ či „režimní“ – než marxistická.Maciej Górny (7. května 1976 ve Varšavě) je absolventem historie na Varšavské univerzitě (2000). V roce 2006 získal doktorát za disertační práci „Marxistické vědy v zemích střední a východní Evropy ve vztahu tradicím národních historiografií devatenáctého století“. V roce 2015 se habilitoval na Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk. Dlouhodobě se věnuje historiografii a dějinám střední a východní Evropy. Od roku 2015 je šéfredaktorem časopisu Acta Poloniae Historica.Jeho další knihy jsou Wydarzenia marcowe w Polsce - reakcje opinii publicznej w Czechosłowacji (1998) a Przede wszystkim ma być naród. Marksistowskie historiografie w Europie Środkowo-Wschodniej (2007). Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz