Román je obrazem života pražského proletariátu za předmnichovské republiky. Hlavní postava románu, proletářský chlapec, syn pražského nezaměstnaného dělníka, prochází hmotnou a mravní bídou nouzové kolonie na periferii, rodinný rozvrat ho přivádí do chudobince k příbuzným na Českomoravskou vysočinu a léta krize zpět do Prahy. Na této dějové osnově ukazuje autor bezprávný život chudiny, vykořisťované na venkově agrárníky, zrazované ve městě pravicovými socialisty a v pohraničí terorizované henleinovskými nacisty. Na rozcestí se dostává nejen hlavní hrdina, ale celý národ: v době násilného připojení Rakouska k nacistickému Německu si již dělníci uvědomují, že proletariát je budoucností národa a že jeho cesta je ta, kterou ukázal Sovětský svaz. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR