Poetická próza autora americké hippiovské generace je snem o návratu k přírodě, dětsky naivním a hravým, ale i surrealistickým a krutým.Něžný a vlídný život v komuně z melounového cukru plyne idylicky, obyvatelé jáMoru se pohybují mezi obrovskými absurdními sochami zeleniny a stovkami řek, vyprávějí si o tygrech, kteří požírali jejich rodiče a nevzrušují se skutečností, že kousek za humny leží Zapomenuté podniky - trosky technické civilizace. V komuně ale žijí i odpadlíci, kteří zpochybňují principy života v melounovém cukru a raději si pálí whisku a jsou pořád opilí. Právě jejich existence naznačuje, že životu v komuně cosi chybí. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR