Monografie zachycuje výrazné tendence českého uměleckého překladu z francouzštiny do češtiny. Popis těchto tendencí je ilustrován na pěti překladech povídky Guy de Maupassanta Opilec L´Ivrogne.Rozmanité překlady povídky Opilec, uskutečněné v letech 1902-1997, na něž je zaměřena srovnávací analýza mluveného jazyka, je posuzována z hlediska adekvátnosti mluvenostních prostředků v jednotlivých českých verzích povídky. Stoletá historie překládání uvedené povídky zohledňuje vývoj estetických a překladatelských norem, uvádí rovněž charakteristiku teoretických tezí a uměleckých prostředků typických pro nejvýznamnější překladatelské osobnosti. Analýza prokázala, že každý z překladů má své opodstatnění a je produktem své doby, současně nahlíží souvislosti mezi domácí tvorbou a překlady. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze