Další kniha Jany Sieberové, zdravotní sestry, která založila Domácí hospic Duha v Hořicích ve východních Čechách. Volně navazuje na předchozí knihu autorky (Hospic - Příběh naplněné naděje, P 13455).Jana Sieberová věrně kráčí ve šlépějích své učitelky a křestní kmotry, Marie Svatošové. Stejně jako ona objíždí republiku, neúnavně přednáší, hoří a zapaluje, rozsévá semínka, zalévá je modlitbou, vírou jim pomáhá klíčit, růst a zrát. Z inspirace hořické Duhy už vzniklo v našich zemích více než dvacet domácích hospiců. Jsou solidární, navzájem si pomáhají a povzbuzují se. Není to jen dílo lidské, ale Boží. V předchozí knize se čtenář dozvěděl něco o zázracích v duších jejich pacientů, zde se dočte i o zázracích v duších těch, kdo povolání ke službě umírajícím zaslechli a odpovídají na něj. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze