Nová lyrická sbírka shrnuje básníkovu žeň z posledních let. Vzpomínky na dětství, prožité na českém venkově, láska k lidem, k rodině, k vlasti - to jsou themata Maršíčkových veršů. Přes tuto námětovou prostotu nejde však o mělké a líbivé veršování. Maršíček dovede dát svým básním hlubší, bojový smysl, v souhlase s tím, jak sám soudí o poslání poesie a jak to vyslovil ve stejnojmenné básni: "Jde první s písní v lidské zápasy / a necvrliká na výsluní; / s čelenkou ostrých blesků na časy / jak bohyně v nich zlobou duní. / ... Nic nespoutá ji, ani přesila - / a ze zákonů zná jen jeden: / bdít, aby pravda neživořila / a aby lid byl nepodveden. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR