Autorka byla maďarskou Židovkou, jež byla v květnu 1944 společně se svojí rodinou, tj. rodiči, manželem a dvěma syny, deportována do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Olga, která se zakrátko stala členkou týmu táborové ošetřovny, barvitě líčí reálie koncentračního tábora, každodenní život v něm, a seznamuje čtenáře s některými internovanými osobami, jakož i s „představiteli“ tábora – veliteli, dozorkyněmi. Též zmiňuje Dr. Mengeleho a popisuje některé lékařské pokusy na vězních. Olga samotná byla vybrána do plynové komory, podařilo se jí však z davu vyselektovaných osob uprchnout a vrátit se na „svůj“ barák. „Její“ sekce sousedila s Terezínským rodinným táborem, v níž byli umístěni čeští Židé, jimž Olga věnuje část jedné z kapitol. Jakožto příslušnice táborového francouzského hnutí odporu pomáhala pašovat výbušniny určené členům Sonderkommanda, jejichž vzpouru zmiňuje. Své vyprávění končí krutou vzpomínkou na malé děti, které se v táboře též nacházely. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, příspěvková organizace