Román německého historika a spisovatele, zasazený do dob válek mezi Franky a Saracény, vypráví o dvou odvážných poutích, jež měly za cíl vzájemné nenávisti obou národů zabránit.Píše se rok 802. Frankové a Saracéni nelítostně bojují o politickou a náboženskou nadvládu. V této napjaté situaci posílá bagdádský chalífa svému odpůrci Karlu Velikému obrovský dar jako znamení míru: slona. Žid Izák a jeho saský otrok Thankmar mají tlustokožce bez úhony dopravit do Cách. Je to ožehavá mise, protože lidé, které při své dlouhé pouti franckou říší potkávají, považují slona za zplozence pekla. Jeho smrt by však velkoříše Franků a Saracénů uvrhla do strašlivé války. Slon Abúl Abbás byl dar chalífy Hárúna ar-Rašída císaři Karlu Velikému a jeho cesta z Bagdádu do Cách je historicky písemně doložena. Ve stejné době se jeptiška Imma a novicka Adelinda nacházejí na útěku před arcibiskupem Hildebaldem, který nechal jejich klášter vypálit a srovnat se zemí, aby zasel sémě sváru mezi Franky a Saracény. Obě ženy se pevně rozhodnou, že o tomto komplotu uvědomí císaře. Na úpatí Alp se Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze