Ladislav Jurkovič sestavil tuto sbírku chronologickým způsobem: jeho verše se tak stávají i jakýmsi básnickým komentářem, v němž za sebou defilují různé myšlenky, pocity, vzpomínky i dobové názory. Z šera paměti se třeba vynořuje postava básníka Jiřího Ortena, někde zase autor odkazuje na svou překladatelskou činnost ze srbského jazyka, jindy se zaměří na lyrické a intimní motivy, které jsou ovšem psány záměrně poněkud neuctivým a ironickým tónem. V Jurkovičově sbírce po sobě prostě následují "polibky a plivance", v "jiných zvyklostech" pak rezonuje například i čas totalitní minulosti nebo naopak atmosféra sokolských praporů či dětské vytržení, s nímž auror nedočkavě hltal "příběhy o partě kluků / která si zvolila název Rychlé šípy". Zdroj anotace: NKP