V románě Skřivánek zobrazuje J.Š.B realisticky venkovského sedláka z poč. stol., za 1. svět. války a v prvních letech po ní. Skřivánek nám představuje typ sice tradiční, ale ne pouze staromilně opěvující staré dobré časy: nelpí na zděděných zvycích s takovou urputností jako ostatní, v duchu doby touží po hospodářském pokroku a snaží se ho také svým způsobem uskutečnit (úpis na stavbu železnice, která spojí zapadlý horský kraj se širokým světem). Baar líčí i nacionální zápas chodského lidu, jeho boj proti nositeli rakouského militarismu i nacionálního útlaku (hejtman). A tak "jeho románová skladba zůstane i nadále dokumentem, obrazem minulé vesnice, kterou miluje i soudí, kterou kreslí s láskou, ač cítí i zobrazuje její nedostatky." (J. Závada) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR