Počet záznamů: 1  

Vzpoura svědomí


  1.  Petershagen, Rudolf, 1901-1969 - Autor
    2. vyd. - Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1962 - 292, [2] s. : [16] s. fot. a obr. příl. ; 8°
    Jiskry (SNPL) ;
      Zamarovský, Vojtěch, - Překladatel
    1942-1955
     Německo
     německé romány  autobiografické romány
    SignaturaC 41.767
    Umístění
    Vzpoura svědomí
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( sklad )k vypůjčeníC 41.767   

    Info*RETROKATALOGIZACE - ZKRÁCENÝ ZÁZNAM*
    Údaje o názvuVzpoura svědomí / Rudolf Petershagen ; Z něm. orig. Gewissen in Aufruhr přel. V. Zamarovský
    Záhlaví-jméno Petershagen, Rudolf, 1901-1969 (Autor)
    Údaje o vydání2. vyd.
    Vyd.údajePraha : Státní nakladatelství politické literatury, 1962 (Rudé právo)
    Fyz.popis292, [2] s. : [16] s. fot. a obr. příl. ; 8°
    Číslo nár. bibl.cnb000613742
    Edice Jiskry (Státní nakladatelství politické literatury) ; 4
    PoznámkyPozn.. 50400 výt.
    Dal.odpovědnost Zamarovský, Vojtěch, 1919-2006 (Překladatel)
    Předmět.hesla 1942-1955 * Německo - dějiny
    Forma, žánr německé romány * autobiografické romány
    Konspekt821.112.2-3 - Německá próza, německy psaná
    MDT 94(430) , 821-312.6 , (0:82-312.6) , 821.112.2-31
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.KNIHY
    Vzpoura svědomí
    Bývalý plukovník fašistického wehrmachtu, nositel rytířského kříže napsal tuto knihu, která poukazuje na události z jednoho červencového dne roku 1942, kdy plk. Petershagen v čele motorizovaného pluku pancéřových granátníku pronikl až k Volze. Plnil jen svou povinnost, co by důstojník fašistické armády, jak později dodává ve své knize. Stalingradská katastrofa v níž byl zničen téměř celý jeho pluk a on sám byl těžce raněn, v podstatě vzbouřila jeho svědomí. Po dobu léčby bojoval se svým svědomím a poté se rozhodl - skoncoval se svou vojenskou dráhou, a vydal Sovětské armádě bez boje městečko Greifswald, které měl podle vůdcova rozkazu bránit do posledního muže. Samozřejmě, že se jeho vojáci dostali do zajetí, on sám do generálského tábora poblíž Moskvy, a tam si při pobytu znovu uvědomil propast, která jej dělila od většiny německých důstojníků. V zajetí se z něj nestal komunista, ale zapojil se po válce do obnovy onoho městečka a jako svůj úkol si stanovil získat pro práci bývalé důstojníky do boje za sjednocení Německa. Osudem byl zajat americkou armádou jako bývalý voják protivníka, a až na nátlak veřejného mínění byl propuštěn z vězení. V době, kdy již Německo bylo rozděleno. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.