Marxistická filozofie pojímá jinak vztahy mezi praxí a poznáním než jiné filosofické směry. Tato problematika naléhá na řešení zvláště dnes, kdy socialismus povýšil činnost lidových mas, dotud uvědomělou pouze za sociálních revolucí, na činnost trvale uvědomělou a plánovitou. Autor pojal práci široce, opřel ji o znalost nejen marxismu-leninismu, ale i buržoazní filozofie. Probírá marxistické pojetí praxe, vztahy mezi praxí a poznáním, úlohu praxe v procesu poznání a praxi jako kritérium pravdivosti poznání. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR