Monografie reaguje na zvýšenou pozornost, kterou evropská společnost i umělci věnují od konce 18. století podobě a charakteru lidských vztahů, a to jak jejich osobní, privátní, tak i širší společenské modifikaci. Ve volné časové posloupnosti se monografie zabývá oběma typy vztahů především české literatuře19. století s občasnými komparativními průhledy do širších časových i obecněji evropských souvislostí. Jednotlivé kapitoly textu se soustřeďují na takové případy uměleckého ztvárnění vztahů, kde se objevuje jejich silná příznakovost především ve smyslu jejich narušení, intenzívního prožívání či absence. Vztahová problematika je chápána nejen ve smyslu výlučně mezilidském, ale také jako vztah k přírodě, místu či řeči. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz