Podobně jako ve všech armádách, zapojených v letech 1939–1945 do světového válečného konfliktu, tvořili naši parašutisté elitu mezi ostatními druhy vojsk. V Sovětském svazu to byla zejména 2. Československá samostatná paradesantní brigáda, která se jako bojová jednotka zapojila do bojů Slovenského národního povstání, a také Oddíl pro zvláštní úkoly v Jefremově, který vycvičil desítky Čechů a Slováků, nasazených do výsadkových operací. Již od srpna 1941 vysílala parašutisty na naše území sovětská vojenská rozvědka, ale i Československá vojenská mise v SSSR v čele s plukovníkem, od roku 1943 generálem, Heliodorem Píkou. Avšak celý projekt speciálních výsadkových operací na území Protektorátu Čechy a Morava se zrodil na počátku války ve Velké Británii. Původně byl československý výsadkový program zamýšlen jako vhodný způsob dopravy sabotážního materiálu a vycvičených radiotelegrafistů, kteří se měli po seskoku dát k dispozici domácímu odboji, ale v průběhu roku 1941 vykrystalizoval nový záměr: parašutisté měli sami vytvářet vlastní zpravodajské sítě a provádět sabotážní útoky proti vybraným cílům. Protože veškerý kontakt s okupovanou vlastí měl v kompetenci II. (zpravodajský) odbor exilového Ministerstva národní obrany /MNO/ v Londýně v čele s plukovníkem generálního štábu Františkem Moravcem, vycházela iniciativa vysílání parašutistů právě odtud a celý program zde byl soustředěn až do konce války. V květnu 1941 začal řízený nábor dobrovolníků z řad Československé smíšené brigády, jenž měl vytipovat patřičné množství vojáků schopných k nasazení v týlu nepřítele. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz