Desetiletý chlapec žije v malém městě ve Flandrech pod dohledem autoritativní babičky, v domě nabitém pamětí, vzpomínkami a tradicemi. Prožívá první vzrušující představy, spojené se zákaznicemi babiččiny krejčovské dílny i s baculatou francouzskou učitelkou. Nevinným dětstvím s mnohdy úsměvnými zážitky a myšlenkami ale zaznívá rušivý tón: rodina nese stigma kolaborantské minulosti, které ztělesňuje především postava prastrýce Marcela, padlého na ruské frontě roku 1943. Tyto pečlivě tajené skutečnosti se chlapec dozvídá jen z náhodou zaslechnutých útržků hovoru nebo z poznámek cizích lidí. Když pak jednou, nic zlého netuše, přinese do školy Marcelův dopis z fronty, aby se pochlubil zajímavým emblémem říšské orlice, vyvolá pro něj nepochopitelnou reakci rozpaků, zděšení i zloby. Jak totiž i v Čechách dobře víme, málokdo v okupované zemi má po válce úplně čisté svědomí. Ve své prozaické prvotině spojil belgický autor nostalgii vzpomínek na dětství s traumatizujícím tématem vlámského nacionalismu a kolaborace. Působivá kombinace úsměvné poetiky se závažným tématem může českému čtenáři připomenout například novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz