Seifertova sbírka básní je naplněna tesklivými vzpomínkami na dětství a mládí. Každá z těchto vzpomínek na dobu, kdy proletářský chlapec vyrůstal v sešlém velkoměstském činžáku s pavlačemi, pod nimiž dýmaly projíždějící vlaky, je svědectvím básníkova vyspělého slovesného mistrovství. Pocity bezpečí v teplé maminčině domácnosti, veselé, kdy bylo mamince dobře, bývaly přečasto střídány dětskými zmatky, když synek vytušil, že maminka skrývá nějakou bolest nebo stesk. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR