Základem tohoto výboru z básnické tvorby Heleny Kohoutové je sbírka Odvanuté listy, publikovaná již roku 1946 v tehdy prestižním pražském Ottově nakladatelství. Jde většinou o verše, které ilustrují těžkou válečnou dobu, jež pro autorku měla osudné a tragické následky. Během okupace je totiž její manžel zatčen gestapem a poté popraven na nechvalně proslulém pardubickém Zámečku. Básnířka bolestně prožívá tuto nenahraditelnou ztrátu, uvědomuje si však, že přes všechny nesnáze a příkoří jde život dál, že je nutné uzavřít řadu smutečních písní a pohlédnout třeba i s nepatrnou nadějí vstříc budoucnosti. Kromě těchto básní jsou v antologii obsaženy i verše, v nichž se střídají ozvěny vánočních, novoročních i velikonočních svátků, básnické inspirace jarním obdobím, biblické motivy a poněkud překvapivě i úsměvně laděné epigramy. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz