Autor (1907-1958) řeší v eseji otázku, zda má fašismus obdoby v evropských dějinách. Uvádí zdánlivé analogie z minulosti, jež na prvý pohled potvrzují tuto hypotézu. Rozborem však dospívá k negativnímu závěru. Fašismus, jak dovozuje, vytváří určitý horizont, určitou perspektivu absolutizovaných pojmu a hodnot. Tyto absolutizované pojmy a hodnoty, např. vlast, si podřizují všechny ostatní pojmy a hodnoty, zejména morální. Jsou izolovány od totality lidských hodnot a nabývají samostatné existence. Poněvadž jsou samy pravdou a svědomím, zbavují společnost těchto hodnot. Umrtvují tak racionalitu, kterou nahrazují "sentimentalitou a hysterií". To vše odporuje evropské humanistické tradici. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR