Příběhy význačných českých vědců a jejich rodů: Brandlovi, Burešovi, Fulkovi, Haškovi, Heyrovští, Holí, Jungwirthovi, Neužilovi, Pačesovi, Raškovi, Seemanovi, Scheirichovi, Vykličtí, Wichterlovi. Těžko najít v ČR někoho, kdo by neobdivoval slavného vědce a vynálezce Otto Wichterleho. Všichni znají i jediného českého vědeckého nositele Nobelovy ceny, Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie. Do trojice nejznámějších českých badatelů patří bezesporu chemik Antonín Holý, z jehož výzkumu vzešly léky proti AIDS a jiným virovým onemocněním. Co vlastně dělají děti těchto vynikajících vědců? A co potomci dalších úspěšných českých výzkumníků? Zdědili „vědecké geny“ po svých slavných rodičích? A jaké vlastnosti a sklony mezi tyto „vědecké geny“ patří? Je to inteligence, schopnost soustředění, silná vůle, nebo jiné myšlení a vidění světa? Zvědavost? Nasměrovaly je na dráhu vědce zděděné vlohy, nebo spíš příklad rodičů, vzor? Autorky v knize hledají odpovědi na výše položené otázky. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz