Práce analyzuje zjednodušenou koncepci ekonomické teorie a praxe, většinou realizovanou v socialistických státech. Podle ní tvoří tržní vztahy formální a omezený proces v plánované ekonomii. V protikladu k této koncepci ukazuje objektivní potřebu tržních vztahů v rámci socialistického plánování. Dovozuje, že trh zajišťuje optimální ekonomický růst. První kapitola jednak probírá vývoj socialistické komodity a finanční teorie, jednak sleduje vývoj čs. ekonomie po druhé světové válce. Druhá uvádí teoretické závěry o plánování a trhu v socialismu a vysvětluje změnu ústředního plánování na plánování makroekonomické. Třetí a čtvrtá kapitola se zabývají specifickými rysy stanovení cen v socialistickém hospodářství a funkcí peněz v rámci jednoty trhu a plánu.