Byt býval jejich dávným mejdaništěm, mejdlovarnou - zde se v letech hluboké normalizace scházela mládež, široká společnost vrstevníků, zde probíhaly zásadní zlomy jejich tehdejších životů, byt byl jednou z adres, o nichž se mezi pražskou mládeží v ranných sedmdesátých letech vědělo, a to přestože (nebo právě proto, že) rodiče hostitelky byli nomenklaturní kádři - kteří ovšem byli nepřítomni, protože pobývali služebně v kapitalistické cizině... Tři tehdejší kamarádky se nyní scházejí každá s jiným životním příběhem za sebou, připomínají si společný začátek, konfrontují a bilancují. Poklidná návštěva se proměňuje v odhalování niterných tajemství, otevírání starých, nevyhojených ran a nalézání souvislostí. Ale mnohé i nyní zůstane nevyřčeno a bolesti se nezahojí. Všechny chtěly kdysi být prostě jen šťastné ve svém životě, žádné z nich se to však zcela nepodařilo - časy normalizačního marasmu se na všech podepsaly neblaze - morálně i psychicky - a stopy této hnilobné doby si v duších nesou všechny - a všichni, kdo v ní vyrůstali. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz