Jedenatřicet minimalistických povídek Marka Vadase je nahlédnutím do fantaskního světa, v němž se pohybují nejen šamani a duchové, ale i opilci, spodinou osídlená ghetta či lidé uctívající víru svých předků. Autorova literární výprava do srdce černého kontinentu (podle použitých motivů lze předpokládat, že většina próz má svou inspiraci v Kamerunu), je zároveň i exkurzí do paralelní oblasti, kde se prolínají profánní a sakrální roviny, kde ožívají dávné legendy a mýty či prastaré rituály. V jednotlivých prózách autor záměrně střídá osobu vypravěče: některý příběh je interpretován z pozice domorodého kmenového příslušníka, jiné zase sděluje člověk z Evropy, jehož pohled je pochopitelně oproti rodilému mluvčímu diametrálně odlišný. Společné pro oba styly je však skutečnost, že jsou kontaktními dotyky, jejichž prostřednictvím se lze seznámit s některými africkými tradičními představami, které sahají od vzdálené minulosti až do přítomnosti. I proto se tu často tvrdá a neúprosná realita náhle mění na snové vize, i proto magické okolnosti neustále ovlivňují přirozený běh života, i proto záhadné příběhy nejsou někdy úplně dořečeny, neboť se nedají racionálně vysvětlit... Zdroj anotace: NK ČR