Při měření mřížkových parametrů uplatňoval autor důsledně rozdíl mezi citlivostí, přesností a správností získaných hodnot. Jejich spolehlivost je dána tím, že byly získány z velkého počtu rentgenogramů. Hlavní pozornost věnuje podílové metodě měření, jejím aplikacím na známá měření a ověření na původních měřeních. Analyzuje výsledky získané v laboratořích Mezinárodní krystalografické unie proměřováním wolframu, křemíku, kysličníku zinečnatého a kysličníku hlinitého. Dodatek podává nomogramy a jejich rozbor pro kubické a dvouparametrové látky.