Verše Petra Řeháka jsou oslnivým gejzírem tryskajícím z vědomí člověka, zahlceného světem, který nedodržuje žádné normy a pravidla. Divoké a živelné prostředí je pro autora příležitostí vysílat naléhavé apely, ve kterých s výmluvností věštců či proroků komentuje dobu, v níž žije. Řehák ve své až přízračné osobě násobí nejrůznější metamorfózy, profiluje se jako tvor vylézající z koulí hydrantů z kočárků kůrek větru, prochází absurdností současné civilizace a stržen neovladatelným rytmem času se nechává unášet zlomkovitými fragmenty sžíravých pocitů a prožitků, jež doslova s epikurejským zanícením servíruje kolem sebe. Poetika Petra Řeháka se vyznačuje rozmáchlým rukopisem, který ještě více podtrhuje dnešní existenciální zmatenost a prázdnotu či smutek i bolest z přítomného času. Nastoluje tak otázku, kam směřuje lidstvo a do jakých hrozivých rozměrů se řítí vývoj této planety. A protože báseň není kompromis, nejsou Řehákovy vize v tomto případě ani trochu lichotivé a už vůbec ne radostné... Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz