V roce 1637 se na vsetínském panství, které koupil uherský kardinál Péter Pázmány od Zdeňka Žampacha z Potštejna, odbojní horalé opět radikalizují. Vinou mimořádného sucha je trápí hlad a bída. Před deseti lety bylo sice jejich druhé povstání krvavě potlačeno, ale vzdorní protestantští Valaši se nikdy nesmířili s omezováním privilegií a násilnou rekatolizací. V březnu roku 1638 vyhoví zemský sněm v Brně žádosti vsetínského správce a vyšle proti rebelům císařské vojsko. Ke střetu obou stran dojde v hlubokém zalesněném údolí Rokytná. Dramatické události výrazně ovlivní životy evangelického kazatele Martina Suly, Verunky Sívkové, sestry zbojníka skrývajícího se v horách, a portáše Jana Surovce, syna fojta, který konvertoval ke katolické víře. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz