Kniha je rozdělena do tří částí. Prvá seznamuje s obsahem těchto rukopisů: rodinná erbovní knížka (tzv. Stammbuch), který r. 1598 T. Brahe věnoval svému synovi (s. 13-20), latinský rukopis učebnice sférické trigonometrie (s. 21-25), Koperníkův spis "Canon semissium subtensarum rectarum linearum in Circulo" (tabulky sinusových funkcí použitelných při odečítání astronomických délek) z r. 1540 (s. 26-31), zlomek Brahova rukopisu z r. 1591 "Triangulorum... praxis arithmetica". Druhá část se věnuje popisu i obsahu tištěných knih, v nichž lze nalézti Tychonovy vlastnické poznámky. Jedná se o tyto knihy: "Claudii Ptolemaei Pelusiensis Alexandrini Omnia quae extant opera praeter geographiam" (Ptolemaiovy sebrané spisy o zeměpise) z r. 1551 (s. 37-40), "Nicolai Copernici Torinensis De revolutionibus orbium coelestium libri VI." (Kopernikův spis O obíhání planet) (s. 41-43), "Tychonis Brahe Astronomiae instauratae mecanica Wandesbergi anno M.D.II.C" (s. 44-48), "Petri Rami Dialectica" (s. 49-50), "M. Michaelis Moestini ... Alterum examen novi pontificalis Gregoriani calendarii" z r. 1586 (s.51-52) a "Josephi Scaligeri... Cyclometrica elementa duo, 1594..." (s. 53-54). Poslední část nazvaná "Umělecké předměty" pojednává o Tychonovském sextantu (s. 57-60), o Královském letohrádku, v němž Tycho Brahe od 2. 12. 1600 pozoroval hvězdy (v pozorování pak od 24. 1. 1601 pokračoval v domku ve dvoře Černínského paláce - tento domek byl r. 1804 zbořen; s. 61-62) a popisuje Tychonův náhrobek v kostele P. Marie před Týnem (s.63-66). Kniha je provázena fotografiemi. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR