Autoři poukazují na návrat víry v Boha do veřejného i soukromého prostoru všude na světě, a zároveň nutí čtenáře, aby se nedívali na náboženství jen z hlediska dobra a zla, nebo pravdy a lži, ale aby zaujali přemýšlivější postoj a uvážili především užitečné světské role církví. Knihou prostupuje dějinná otázka: Je moderní svět nepřítelem náboženství? První odpověď dala revoluce ve Francii, jejíž vůdci prohlašovali, že náboženství je problematické samo o sobě a že by společnost měla přijmout sekularismus. Druhou odpověď formulovali Otcové zakladatelé Spojených států, kteří přišli s odlukou státu a církve a vizí náboženské svobody a názorové soutěže, zaručující zdravý vztah mezi vírou a politikou. Dějiny ukázaly, že se ekonomická prosperita a náboženská svoboda vzájemně podmiňují a že se náboženství a moderní svět vzájemně nevylučují. Vize úplné náboženské svobody, náboženské plurality a vzájemné tolerance zároveň vyžaduje, aby si jednotlivci mohli svobodně vybrat své vyznání – nebo aby ho mohli svobodně odmítnout. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz