Veršovaným městským topografiím nebylo dosud v literární vědě věnováno mnoho prostoru, jejich obsahová stránka nebyla zkoumána. Přítomná studie se zabývá tímto literárním druhem od antických kořenů, jejich rozvojem za humanismu v literatuře německé a italské, dále pak rozborem městských popisů v dílech českých humanistů. Schéma literárního druhu městských popisů vyvrcholilo v německé humanistické literatuře v díle Eobana Hessa, stalo se pro básnické topografie typickým. Přes rétorické předpisy byly humanistické popisy měst věrnými obrazy minulosti měst, dovídáme se z nich více z kulturní historie, než lze zjistit z jiných dobových pramenů. Městské topografie jsou dodnes významným zdrojem poznání literárního vývoje v období humanismu. Druhá studie se zabývá osobností a dílem Jana Hodějovského z Hodějova a jeho literární družinou, která čítala šedesát latinsky píšících autorů i spisovatelů, kteří psali česky. Studie především zkoumá vliv osobnosti a díla Jana Hodějovského na české literární dění, přináší současně srovnání přístupů českých i jiných evropských humanistů k tvorbě, včetně kritického pohledu a hodnocení dosavadních prací o problematice. Jmenný a místní rejstřík, resumé, lat.úvod. Zdroj anotace: MLP