Počet záznamů: 1
Pošíval, Zdeněk, 1937-2013 - Autor
1. vyd. - Praha : Epocha, 2013 - 131 s. : il., 1 portrét, faksim. ; 22 cm
ISBN 978-80-7425-202-0 (váz.)
Pošíval, Zdeněk, 1937-2013
20.-21. století 1939-1945 1945
čeští spisovatelé čeští spisovatelé druhá světová válka (1939-1945)
Radňov (Pelhřimov, Česko) 1945
české prózy autobiografické vzpomínkySignatura C 190.329 Údaje o názvu Dědečkova věta, aneb, Vůně čerstvých pilin, chleba a medu : kronika školního pololetí roku 1945 / Zdeněk Pošíval Část názvu Vůně čerstvých pilin, chleba a medu Záhlaví-jméno Pošíval, Zdeněk, 1937-2013 (Autor) Údaje o vydání 1. vyd. Vyd.údaje Praha : Epocha, 2013 Fyz.popis 131 s. : il., 1 portrét, faksim. ; 22 cm ISBN 978-80-7425-202-0 (váz.) Číslo nár. bibl. cnb002537878 Předmět.hesla Pošíval, Zdeněk, 1937-2013 * 20.-21. století * 1939-1945 * 1945 * čeští spisovatelé - 20.-21. století * čeští spisovatelé - dětství * druhá světová válka (1939-1945) - Česko * Radňov (Pelhřimov, Česko) - 1945 Forma, žánr české prózy * autobiografické vzpomínky Konspekt 821.162.3-3 - Česká próza 929 - Biografie MDT 821.162.3-3 , 821.162.3-051 , 929 , 94(100)"1939/1945" , (437.324) , (0:82-3) , (0:82-94) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Druh dok. KNIHY Čtenáři se dostává do rukou kronika školního pololetí roku 1945, jak své vzpomínky v podtitulu nazval sám Zdeněk Pošíval. V kronice, již si psal jako malý chlapec a v dospělosti z ní rád předčítal rodině a přátelům, si autor připomíná dobu, kterou jako osmiletý chlapec prožil se svou maminkou na pile ve vesničce Radňov, poté co je tatínek odvezl do bezpečí po únorovém bombardování Prahy ke svému tchánovi, dědečkovi Jindřichu Hessovi. Malý Zdenda do Radňova jezdil s maminkou každé prázdniny. Těch pár měsíců roku 1945 bylo ale přece jen jiných. Zuřila válka, během níž autor zažil mimo jiné bombardování bezprostředního okolí svého domova, na něž nezapomněl celý život. Přestože se do Radňova později každoročně vracel, už nikdy tam nepobyl v jednom kuse tak dlouhou dobu jako v roce 1945. Autorovi utkvěla v paměti především jedna dědečkova věta z období konce války. K této větě se vracel s přestávkami po celý život a – jak sám později říkal – nějakou dobu mu trvalo, než zcela pochopil a vstřebal širší význam dědečkových slov. V posledních dvou měsících svého života se stále víc a více vracel k dědečkovu poselství a přemýšlel, zda se i jemu vždy dařilo podle něho žít. Někdy o tom jako každý citlivý člověk, jakým bezesporu byl, pochyboval. Autor i proto toužil, aby se poselství vyřčené jedinou dědečkovou větou uprostřed příšerné doby zlovolnosti, nenávisti, zášti a obecně hrůzného šílenství dostalo k širšímu okruhu čtenářů jako postoj chování člověka k člověku. Zdroj anotace: Web obalkyknih.czNačítání…
Počet záznamů: 1