Mladý Sergej Tutarinov se vrací vyznamenán Zlatou hvězdou jako Hrdina Vel. vlast. války domů do starobylé kubáňské vesnice Usť-Něvinské, kde si chce u rodičů odpočinout a pak odjet na studia. Po návratu pozoruje nedostatky v hospodářství tří vesnických kolchozů, zaviněné nedbalostí nebo slabostí vedoucích lidí, kteří se ospravedlňují poválečnýmí poměry. Sergej sice váhá přijmout funkci předsedy okr. výk. výboru, život rodného kraje mu však není lhostejný. Vypracuje pro vesnici pětiletý plán, do něhož zahrne i stavbu hydrocentrály pro celý okres. Práce s prováděním plánu Sergeje ještě více sblíží s novými úkoly, a rozhodující je pak pro něho rozmluva, kterou má se svým generálem na přehlídce tankistů v Moskvě: potvrdí mu, že hrdina Vel. vlast. války musí být vůdcem a organisátorem doma stejně jako na frontě. Po návratu domů přijímá funkci předsedy okr. výk. výboru a začíná nový poválečný život. Reorganisuje celý okres, je zvolen poslancem, a ty, kteří jsou proti stavbě hydrocentrály, kritikou přesvědčuje a pomáhá jim. Mezi nejprostšími kolchozníky umí objevit lidi státnicky myslící a pokrokové, vzbudí zájem o obdělávání půdy na vědeckém základě, a z jeho krajanů se stávají přední zemědělští pracovníci. - Stalinova cena. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR