Román zachycuje důležitý úsek bojů španělského lidu proti dobyvatelským vojskům Napoleonovým. Historickým podkladem je dvojí obléhání aragonského města na řece Ebru - v r. 1808 a 1809. Autor oslovuje hrdou obranu otevřeného města a zdůrazňuje charakteristické rysy protinapoleonského odboje: vlastenectví, náboženský ráz povstání s falešnou představu krále jako symbolu svobodné vlasti. Na řadě románových postav, jako jsou José Montoria, strýc Gracés, historicky doložená postava Manuely Sanchové a j., ukázal hrdinství a bojovnost zaragozských občanů. Přestože román končí porážkou, nevyznívá pesimisticky ; výsledek obléhání Zaragozy je hodnocen nikoli jako prohra, ale jako úsek boje o zachování národní svébytnosti a krok ke konečnému vítězství Zdroj anotace: Národní knihovna ČR