Život kněze a litoměřického biskupa Antona Aloise Webera je jedním z výrazných osudů v pohnutém příběhu česko-německých vztahů 20. století. Weber vyšel z pevného rodinného zázemí, dorozuměl se německy i česky a žil hlubokým duchovním životem. I díky tomu se ve své funkci ubránil jedu národnostní intolerance. Jako biskup podporoval všechny pozitivní snahy, které směřovaly k náboženskému a kulturnímu dobru věřících litoměřické diecéze. Po roce 1945, v době „vymknuté z kloubů“, žádal, aby se zachovávaly principy lásky, milosrdenství a odpuštění. Byl prototypem „dobrého pastýře“, osvědčil se v těžké době, jež prověřila pevnost charakterů i společenských názorů. Díky Antonu Weberovi můžeme i my přijmout poslání obnovovat duchovní tvář severních Čech. I my můžeme přispívat k porozumění mezi Čechy a Němci a překonávat tak přehrady zbudované v minulosti. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz