Francouzský novinář a historik Guy Breton zdůrazňuje ve svých dílech vždy roli lásky a důvěrného vztahu mezi mužem a ženou, a to i tehdy, jestliže se zabývá zásadními událostmi či důležitými osobnostmi ve francouzských dějinách. Vítanou příležitostí, kde mohl toto své hledisko a pojetí uplatnit vrchovatou měrou, se proto pro něho stal život Napoleona Bonaparta s jeho nesčetnými milostnými eskapádami. Breton hned v úvodu svého neobvyklého portrétu tvrdí, že Napoleon byl ženami přímo posedlý, vyhledával jejich společnost, dokonce kvůli nim dočasně přerušil i válečné plány a císařské povinnosti. Nenacházel a nehledal u nich jen ukojení erotické touhy, mnohé mu dodávaly i inspiraci a významně se podílely na jeho kariéře. Tak je tomu třeba u jeho první manželky Josefíny, která si i po rozvodu zachovala velký vliv na Napoleonovo jednání. V krizových situacích je údělem žen krýt nám týl, je Napoleonův výrok, jenž je zároveň i úvodním heslem této monografie. I on potvrzuje fakt, že Napoleon nebyl pouze státníkem a vojevůdcem, ale i člověkem, jehož ruka nespočívala vždy jen ve výstřihu jeho vesty. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz