Základními prvky systému na nejnižší úrovni jsou signály v podobě elementárních informačních konstruktů, v další úrovni jsou to data, která již mohou tvořit zprávu nesoucí informaci, vyšší úroveň tvoří znalosti. Samostatnou oblastí informačních systémů jsou emoční agencie. Informace obvykle odpovídá na otázky: kdy, kde, v jakém vztahu, jak dlouho, jak vysoko apod. Vysokou míru informace obsahuje například stavba katedrály se svou velkou uspořádaností prvků, architektonických signálů, stejně jako například Ottův slovník naučný. Objektem s nesmírně vysokou mírou informace je též lidský genom a obecně projevy životaschopnosti nebo růst uspořádanosti živých organismů. Vedle toho znalost odpovídá na otázky: jak, proč, s jakým výhledem, v jakých kauzálních vztazích, kde je příčina, jaký bude důsledek, jak formulovat modely objektů a procesy na objektech apod. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně