Patnáct studií o alžbětinské beletrii, které představují část šíře koncipované práce, je věnováno charakteristice eufuismu a rozboru jednotlivých děl a představitelů tohoto okrasného rétorického stylu, který na dlouhá léta určil podobu alžbětinského románu a přispěl k oblibě umění v širokých vrstvách čtenářů. Jednotlivé studie podrobují rozboru strukturální povahu, stylistický aparát, povahokresbu hrdinů a náměty tohoto literárního stylu,pojednávají o teoriích a pramenech eufuismu a o Pettiem a Lylym a jejich následovnících, Lodgeovi a Greenovi. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR