Román ze života náchodského zámku a panství r. 1799 za lidumilného vévody Petra Kuronského. Kolem zámeckého ruchu se točí všechny touhy jak panských úředníků, tak i měšťanských rodin z podzámčí. Vévodovým tajemníkem se stává mladý český vlastenec, jehož životním cílem je prosadit myšlenku zrušení roboty. Pro tuto ideu se však na zámku střetne s intrikářskou záletnou vévodkyní, ale i s komplotem vrchnostenských úředníků, hlavně despotického direktora, který tuší, že se zrušením roboty přijde i soumrak jejich moci a konec jejich bohatství. Z osobních příčin se protivníkem Hlasivcovým stává i prohnaný dobrodruh-zpěvák zámecké dvorské opery. I když plán se zrušením roboty se podaří feudálním služebníkům zmařit, přece jen vévoda robotníkům pronikavě v pracích ulevuje. Sytý je obraz rozkvětu rokoka i s jeho feudálními zvrácenostmi a hromaděním peněz, obraz epochy, která již začíná být narušována novými svobodomyslnými proudy francouzské revoluce. Toto rané osvícenství nemá sice charakter nacionální, ale v lidu se již probouzí vědomí lidství. Na protikladech pravdy a nevěry, práv a lehkomyslnosti ukazuje román též, jak se na způsobu života upadající aristokracie, na honosných bálech, hostinách a zábavách přiučuje buržoasie a její rodící se inteligence. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR