V roce 1950 byli oba rodiče Jana Hlacha uvězněni za napomáhání k emigraci. Autor, tehdy jedenáctiletý, strávil spolu se svými dvěma mladšími sourozenci několik let u vzdálenějších příbuzných, další roky potom s otcem, kterému byla na rozdíl od matky část trestu prominuta. Vzpomínky na přísné tety i na otce, nezdolného samorosta a svérázného kutila, jsou plné groteskních situací, nad něž ale nepřestává padat stín uvězněné matky i vleklé materiální nouze neúplné rodiny. Autor vypravuje komické i tragikomické zážitky s nadhledem, ale i přetrvávající hořkostí vůči režimu, který jeho rodině neoddiskutovatelně ublížil. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz