V polovině padesátých let 20. století nastává zlatá éra japonského filmu. Přední český japanolog, překladatel a pedagog věnuje tomuto slavnému období, delšímu než jedno desetiletí, knihu třinácti esejů. Na příkladu filmů nejvýznamnějších režisérů této doby – Akiry Kurosawy, Kona Ičikawy, Kendžiho Mizogučiho, Jasudžiróa Ozua, Hirošiho Tešigahary, Masahira Šinody a Šóheie Imamury – si autor všímá úzkého vztahu japonského filmu k literatuře a k japonskému divadlu. Vedle pečlivého rozboru filmové techniky se soustředí i na kulturní zvyky a životní styl a přibližuje tak svět japonského filmu optikou samotné kulturní tradice, která ho zrodila. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz