Holancův román je rozdělený do tří částí, z nichž každá nabízí jiný pohled na události roku 1956. V první se autor drží reálného historického rámce a popisuje život členů anonymního divadelního souboru v době, která je spojena s neomezenou vládou komunistů. Právě ta se promítá a ovlivňuje jednání jednotlivých herců, režisérů či ostatních zástupců uměleckého, administrativního či technického personálu, mezi nimiž panují jak intriky, nenávist, závist a řevnivost, tak i láska a přátelství. Někteří z nich řeší tuto situaci se ctí a s morálním důrazem na svědomí, jiní až příliš využívají smysl pro kompromis, ústící až do cynického kariérismu. Stejná pravidla platí pro tyto aktéry i v dalších dílech, v nichž autor ovšem opustil opravdový dějinný vývoj a začal pracovat s jeho alternativními variantami. Jedna z vizí vychází z předpokladu, že Německo sice vyhrálo druhou světovou válku, bylo však sužováno obrovskou blokádou USA a partyzánskou válkou na východě. Roku 1956 je u moci Albert Speer, který po Hitlerově smrti mění velmocenskou říšskou politiku a postupně vrací svět do stavu před mnichovskou dohodou. Druhá z Holancových konspirací pak přináší verzi, v níž se podařilo odvrátit únorový puč z roku 1948 a v Československu, byť s obtížemi, získaly vedoucí postavení demokratické strany. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz