Autor se věnoval poezii především v období normalizace, kdy z politických důvodů nemohl vykonávat svou původní profesi. Jeho verše obsahují hlavně intimní a lyrické reflexe, které komponoval nejraději v pravidelné rýmové podobě. Čtrnáct ukázek z Fenclovy tvorby dokazuje, jak hluboce prožíval citový život se všemi jeho radostmi i nepříjemnými úskalími. Tato skutečnost je nakonec potvrzena i v samotném titulu, jenž navíc naznačuje, že vedle něhy a erotiky vložil autor do svých textů i fragmenty existenciální filozofie propojené bezprostředními a intenzivními prožitky. Publikace, vydaná na sedmatřiceti volných listech, je doplněna grafikami pěti výtvarných umělců, kteří se rekrutovali z řad autorových osobních přátel. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze