Další svazek spisů Viktora Fischla zahajují čtyři krátké Povídky odjinud, kterým čtyřiadevadesátiletý autor stačil ještě vtisknout před svou smrtí definitivní podobu nebo je přímo diktoval své sekretářce. Dvě z nich se odehrávají v exotickém prostředí Dálného východu, tedy v místech, kde Fischl podle vlastních slov nikdy nebyl a proto sám přiznává, že vyrůstají často z kořenů nerealistických. Autor se tedy opírá především o snivou fantazii, která mu umožnila umístit své poslední příběhy do barmského přístavu Mandalay či do kambodžského chrámového komplexu Angor Vat. Námětem třetí prózy je pak vyprávění o koni slavného, vůbec snad nejslavnějšího rytíře bez bázně a hany dona Quijota de la Mancha a teprve v samotném závěru se autor vrací do rodných Čech, aby ve stručné vzpomínce popsal své zážitky z dostihových závodů či z provazochodeckého představení, které mělo tragické důsledky. Soubor těchto poprvé publikovaných Fischlových textů doprovází reedice jeho cyklu Povídky ze starého cylindru. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz