Dominantním prvkem autorčiny poezie jsou nepochybně křehké intimní reflexe, které v lyrických tóninách zobrazují vztah mezi mužem a ženou. Kromě jemných vyznání, jež naznačuje třeba úvodní báseň Proměna, se však Hanušová dokáže vymezit i ostře kontrastním hlasem. Zuřivá báseň například vyjadřuje směs zloby, vzteku i pohrdání, jíž je schopna kdysi milující osoba, prožívající nyní krizi v partnerském životě. V zásadě však jsou tato citová nedorozumění v autorčiných verších zachycena jen ojediněle, neboť svým melancholickým rýmem se spíše pokouší popsat okamžiky souznění a lásky, k nimž občas připojuje i stručné zmínky o stavu svého nitra či duše. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz