Počet záznamů: 1  

Dějiny Slovinska

  1. Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    kniha


    Vyd. 1. - Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny 2011 - 441 s. : il., mapy, portréty, faksim.
    ISBN 978-80-7422-131-6 (váz.)
    Dějiny států
      Rychlík, Jan, - Autor
     Slovinsko
     přehledy
    SignaturaC 345.515
    Umístění 94(48/49) - Dějiny ostatních států Evropy
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( volný výběr ) k vypůjčeníC 345.515   
    Lidická ( studovna ) jen prezenčněC 345.515 v1   
    Na Sadech - dospělé ( naučná ) vypůjčeno (do 26.04.2024)C 345.515 a   

    Údaje o názvuDějiny Slovinska / Jan Rychlík ... [et al.]
    Údaje o vydáníVyd. 1.
    Vyd.údajePraha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny 2011
    Fyz.popis441 s. : il., mapy, portréty, faksim.
    ISBN978-80-7422-131-6 (váz.)
    Číslo nár. bibl.cnb002252134
    Edice Dějiny států (Lidové noviny)
    PoznámkyChronologický přehled. Rodokmeny. Seznam zkratek
    Poznámky o skryté bibliografii a rejstřícíchObsahuje bibliografii a rejstřík
    Dal.odpovědnost Rychlík, Jan, 1954- (Autor)
    Předmět.hesla Slovinsko - dějiny
    Forma, žánr přehledy
    Konspekt94(495/498) - Dějiny států a území na Balkánském poloostrově
    MDT 94(497.4) , (497.4) , (048.8)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Ve volném výběru94(48/49) - Dějiny ostatních států Evropy
    Druh dok.KNIHY
    Dějiny Slovinska
    Dějiny Slovinska
    Slovinci, usazení mezi východním předhůřím Alp a Terstským zálivem, jsou nejmenším slovanským národem. Češi k nim zaujímali odjakživa velmi přátelský vztah, což bylo jistě zapříčiněno skutečností, že jsme společně úpěli v ""žaláři národů"" - habsburské monarchii, po roce 1866 v její předlitavské části. Jinak jsou dějiny Slovinců pozoruhodné nejen svou délkou, za starověku bylo území dnešního Slovinska integrální součástí antické civilizace, ale také skutečnost, že nikdy neměli vlastní státní (či aspoň správní ) celek. Slovinci obývali několik středověkých regionů (Štýrsko, Korutany, Vindická marka, Gorice a Hradištko a nakonec ""nejslovinštější"" z nich Kraňskou marku), které se postupně do 16. století staly součástí habsburské ""podunajské monarchie"". Teprve její rozpad dal Slovincům aspoň zdání samostatnosti, to když se stali součástí Jugoslávie. V té komunistické po roce 1945 dokonce vznikla ""federativní republika Slovinsko"", nejzápadnější, a tudíž nejpokročilejší. Teprve rozpad Jugoslávie přinesl Slovincům samostatnou státnost. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.