Starý rybář vyjíždí na sklonku svých dní na moře, přemůže obrovskou velrybu a vrací se s její kostrou, když byl jeho úlovek napaden žraloky. V tomto prostém ději je symbolisován odvěký zápas člověka s přírodou, nezadržitelnost ovládání přírody člověkem. Stařec ač sám uprostřed širokých vod, s nimiž srostl a dokonale je zná, není sám. Myslí na chlapce, kterého učil lovit, ví, že se o něj na břehu starají druzi. Vrací se z lovu s prázdnou vysílen a raněn. Přesto jeho příběh není pesimistický, naopak, brzy se s chlapcem vydají na nový lov. Novela (v r. 1954 Nobelova cena) výrazně ukazuje osobitý autorův vztah ke světu, způsob jeho vidění reality i způsob vyjádření. Je to oslava lidské statečnosti a houževnatosti s apotheosou lidské družnosti a závěrečném doslovu stručná charakteristika autorova života a díla. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR